Kemp Obora se pomalu zahaluje tmou. Jen obrovské, žluté rameno 100 metrového jeřábu trčí do nebe jako výstražný prst. Je 19 hodin. Jen pár osamělých paprsků prosvítá na obzoru za hradem Veveří. Začíná být opravdu zima. Je tu docela dost lidí. Únavou se mi zavírají oči. Poslední Spartan trifecty dal zabrat. Všichni se fotí a odpovídají na klasickou otázku: „Poslední slova před smrtí?“ Po nějaké hodině čekání ve frontě se dostávám na řadu. Mrznu. Stoupám si na vlečku a oblékám za asistence buddyho, skákací sedák Singing rock (zpívající skála). Jak poetické.
číst dál