Období: říjen 2015

Aneb jak se český Honza do války ve Vietnamu dostal. Tuhle knížku měli v knihkupectví ve výprodeji a já si ji koupil bez toho, aniž bych se nějak zvlášť pídil po obsahu. Jednoznačně mě zaujal název. Jako "veterána" z Vietnamu (bráno s velkou nadsázkou viz Deník Vietcongčíka) mě zajímal jiný pohled na věc, než ten, který známe z amerických dokumentů nebo válečných filmů. Jaké překvapení mě čekalo, když jsem zjistil, že autor je Čech. Úvod je zajímavý už jen z hlediska aktuální imigrační krize – první kapitola by se dala shrnout jako náhled do neskutečně restriktivního emigračního aparátu západních států. Být uprchlíkem v šedesátých letech nebyla taková dovolená jako dnes – podpora vyšla tak akorát na jídlo, ubytování ve sběrném táboře se normálně platilo a podmínkou pobytu bylo pracovat hodinu denně pro dané středisko (úklid, sekání trávy apod.) Spousta států uprchlíky nepřijímala vůbec, některé jen na omezenou dobu. číst dál

Začátek byl slabší. Minimální účast na to, že byl začátek od 20hod. Předkapely The Moribundus a K2. Hned, co dohrála první předkapela, rozohnil se jeden děda na okolní omladinu, že není dostatečně aktivní (sám protrsal bez přestání celou sadu The Moribundus). Já jsem od něj dostal sprdunk hned mezi dveřma. Úvodní song si kluci nemohli vybrat líp - Vem si mě. I děda se podivil, v jakou paseku se sál proměnil. Kdyby tam byly židle, určitě by létaly vzduchem. „Závěrečná“ Pornostár pěkně rozvířila atmosféru. Po hraném ukončení nahodili nástup aka zakázaný ovoce unplugged. Třeba taková Groupie má úplně jiný zvuk. Pecka. číst dál

Po telefonu mi sdělili, že nemá smysl zkoušet něco menšího, pokud neměřím dva metry. Mám jít rovnou na šesti kilo. Uff. To bude maso. Před jízdou opakuji, že krom minibiku a skůtru jsem na motorce nejel. Po několika minutách vysvětlování technických parametrů, výhod a nevýhod všech kubatur v garáži, dávám na radu a jde se. číst dál