Toulání po Jižních Čechách 2017

Napsal Erouš (») 20. 5. 2017 v kategorii Cestovní reporty, přečteno: 458×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

12.4. Brno- Jindřichův Hradec
Cesta byla malebná a zdlouhavá. Slunce svítilo a vysočina se začínala rozkopávat. Jako ostatně posledních pár let. V duchu bezstarostného cestování jsme ujížděli vyhlídkovou rychlostí s minimálním plánem cesty. Nic nás nemohlo rozhodit.

Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec Na malých městech je super, že z předměstí do centra je to pár minut pěšky. Staré centrum města je krásně opravené. Úzké uličky, hradby, zašité zahrádky, nenápadné krámky a kavárny. Jen si musíte dávat pozor na otevírací dobu. Standardně je do 17-18hod, v sobotu maximálně do 12hod. A pak, že to nejde! Město jsem znal jen jako otravnou zastávku mezi bodem B a cílovou stanicí. Původní špatný dojem (trasa autobusu vede nejhnusnější částí města) se značně vylepšil. Na každém rohu to svádí k focení. Blízká hranice přivádí do města spoustu turistů z Rakouska.

Status posádkového města značí pouze občas se promenádující červené barety. Do zámku/hradu jsme nešli. Expozice začíná až v květnu… Shit. Ale zahrada je nádherná a přístupná.

13.4. Jindřichův Hradec
Prší, ale je teplo. Nakoupit dobroty na cestu a jedem.

Třeboň
Kompaktně prťavé. Výhoda – vchod do zámku přímo na náměstí. Zámek má velké nádvoří se spoustou průchodů a východů, kterými se dostanete všude do centra. Nebo spíš kamkoliv zahnete - jste na zámku. Expozice je zavřená, hádejte proč? Je tam výstava kytek zasazená do spodní části zámku. Hrozně fouká. Hned vedle náměstí je příjemná kavárna Pokrok. Při čekání na objednávku si můžete číst zajímavosti ze světa vědy a techniky.

Naproti rybníku Svět je nádherný pivovar s oborou s Muflony. Po ztezce „okolo Světa“ se dostanete ke Schwarzenberské hrobce. Dovnitř jsme nešli – chtějí 70Kč za vstup. To mě přijde dost. Zrovna u této, pro mě nejdepresivnější stavby na světě, se Janicsonová dozvěděla o skonu její babičky. Jaká to zvláštní ironie.

Když se vítr změnil na vichřici a už vážně nebylo teplo, rozjeli jsme se extrémně vysokou rychlostí (65km/h) na jih.

Český Krumlov
KrumlovUbytko jsme měli na předměstí na kopci. Najít to bez navigace byla docela sranda. Prvně jsem elegantně zaparkoval na parkovišti jiného pensionu. :-D Potkali jsme kočku. Těžká ignorantka.

V Krumlově jsem byl několikrát, ale až teď jsem si uvědomil, jak je krásný. Nebýt všudypřítomných uřvaných ťamanů, byla by to bomba. Příjezd jsme nevychytali. Sic v Unescu, i tady se v 18hod vše zavírá. Stále je tu Dobrá čajovna, takže zábava na večer jasná.

14.4. Český Krumlov
Ráno jsme se šli potoulat po Krumlově a na zámek. Mraky turistů. V centru, kousek od mostu jsem narazil na muzeum a výrobnu starých reklamních cedulí. Pecka! Vstupné je zadara. Akorát byli trochu dražší. Nechal bych tam celou výplatu. Musel jsem se rozhodnout, jestli si vezmu Jawu 250 nebo Tatraplan 87. Tatrovka vyhrála.

České Budějovice
Semka jsem se těšil nejvíc. I když se náš hotel (hostel) nalézal cca 100m od vstupu do starého města a dvě ulice od hlavní třídy, tak to tam vypadalo jak na Cejlu. Eržiky stály celý večer na rohu před barákem a hulákaly a hulákaly. Bar bomba, pokoj ušel.

Nějak jsme zapomněli, že je svátek. Ve městě bylo až na pár restaurací všechno zavřené. Náměstí, Černá věž. A co dál? Budvar! Zavřeno… Nuda. Ach jo.

15.4. České Budějovice
Ráno netekla na celém patře teplá voda, což bylo značně nepříjemné. Při náhodném listování v mapě, jsem narazil na další lokalitu v UNESCu – vesnici Holašovice. Vymotat se změtí objížděk a pidi dědin bez značek, toť cestovatelova radost. Osobně nechápu, proč zrovna Holašovice jsou v UNESCu, jelikož vypadají úplně stejně jako každá druhá ves v Jižních Čechách. Pěkně tu je, to jo. Mají tu ale jednu raritu – Holašovický stonehange. Vstup 35,- za dospělé. Paní majitelka si přišla pro peníze. Čarodějnice jak vyšitá z Arabely. Každý kámen má svůj význam a léčí konkrétní neduhy. Nejsilnější zážitek byl v kruhu. Při vstupu do nitra nastalo ticho. I když foukal vítr jak při vichřici, protože lítali vlasy i plešatým, uvnitř bylo ticho a bez větru. Stoupl jsem si pod obelisk uprostřed a při doteku kamene se mi rozpumpovalo srdce.

Díky dementnímu značení jsme jeli okružní cestu kolem všech vesnic okolo. Pořád jsme se točili dokola. Hlavní silnice směr Hluboká nikde.

Hluboká nad Vltavou
Hloboká Přijeli jsme ze strany od zoologické zahrady. Tuhle blbost už víckrát neudělám. Fronta jak na autogram od Justina Biebera. Kdybych to nevzal na prase v protisměru, tak tam stojíme ještě teď. V centru se běžel nějaký závod. Z dálky jsem viděl měšťáky, jak mávají plácačkou a přitrouble se usmívají. Asi tak jako, když má přijít mastná pokuta. Otočka a rychle pryč z centra.

Zámek je nádherný, ale hádejte co? Není sezóna, provádí se jen jeden, nepříliš zajímavý okruh.

Tábor
Úzké parkoviště u Pivovaru mělo nefunkční automat. Super. SMS platba složitá. Automat 40Kč/den, SMS 60Kč/den. Penzion je hned za rohem a je krásný. Kombinace středověkého domu a moderny.

O Brně se říká, že se všechny jeho památky dají obejít za 1 hodinu. V Táboře stačí 10min. Líbí se mi po staletí udržený středověký ráz centra. (To v Brně nemáme.) V zakřivených a úzkých uličkách se dá toulat celé hodiny. Opět začalo pršet, tak jsme zapadli do hospůdky „Škochův dům“ na náměstí. Výborné jídlo za přijatelné ceny. Na cestu panáka Zacapy… Aby se lépe šlapalo. :-D Po setmění je centrum nejlepší. Opravené domy promíchané se zříceninami v tlumeném světle pouličních lamp, vytvářejí atmosféru Stínadel ze starých Rychlých šípů. Jen tu Vontové nenahánějí Široka.

16.4. Tábor
Všechno za hradbami stojí za prd. Jdeme cíleně do čokoládovny – výýýýbornááááá. A na atrakce více či méně doporučované...

„Strašidelné podzemí“ tj. jako byste se ocitli v Diablu v nějakém zakletém sklepě. Akorát bez zbraní a světla. Nebudu prozrazovat detaily, abych nezkazil zábavu, nicméně určitá část prohlídky mě totálně rozsekala. Janicsonová právem ječela. :-D
Husitské muzeum určitě stojí za návštěvu, ale vzhledem k dlouhým textům se úplně nehodí pro děti. Možno si vyzkoušet kroužkovou zbroj nebo zajít do podzemí. Tentokrát bez strašidel.

Temelin

Krátká zastávka u moderního architektonického skvostu – jaderné elektrárny Temelín.

Týn nad Vltavou nás lákal, i když jsme nevěděli proč. Zámek je zavřený, město vylidněné. Jedem dál. Všude kolem jsou cedule upozorňující na muzeum historických vozidel. Jedem! Rodinná sbírka na farmě v Pořežanech. Dědeček na zahradě zaléval záhony a zval dovnitř. (zakladatel sbírky) Vstup jen 60Kč, což je vzhledem k rozsáhlosti sbírky trapně málo. Auta, traktory, motorky, kočáry, pluhy, televize, hračky, kancelářské stroje atd. Totally recommended.

Písek
Kozlovna přímo u kamenného mostu, městské dominanty. Na vyvýšenou terasu s vyhlídkou na řeku, most a staré město se nedostanete. Je věčně rezervovaná. A právem. Výborně vaří.

Stará část je spleskaná ze všech možných stylů. Parádní je parčík naproti původní hradební zdi. Z části této zdi udělali domy – tohle jsem nikde jinde neviděl. Pecka.

17.4. Písek
Cestou domů to chceme vzít přes Hrad Zvíkov a zámek Orlík. Na benzínce vedle mekáče se usadil celý autobus Korejců a úplně zatarasil výjezd. Místní (my též) nechápavě koukali, jak se fotí u keře s továrnou v pozadí.

Orlík je krásný. Dokonce i s tou přehradou vypadá nádherně. Na nádvoří přišel Páv ukázat, že tam ten cash je. Cestou na Zvíkov jsme přejížděli i přes nechvalně známí most, kde parta mafiánů házela sudy s mrtvolama v tzv. Orlických vraždách.

Zvíkov 

Sotva jsme dojeli, začalo hustě pršet. Od parkoviště je to ještě asi kilometr na hrad. Moc se mi líbí. Vnitřek je spíš jako zřícenina, skoro bez artefaktů. Areál je rozsáhlý. Pohlídka je na celý hrad. Do břitové věže jsme se nedostali. Pěkný výhled. Před dlouhou cestou domů jsme ještě zašli do restaurace v pivovaru, kousek od hradu.

Konec výletu…

Jedeme domů. Sněží… Dobrej fór.

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno

Komentování tohoto článku je uzamčeno.