Období: rok 2014

Kemp Obora se pomalu zahaluje tmou. Jen obrovské, žluté rameno 100 metrového jeřábu trčí do nebe jako výstražný prst. Je 19 hodin. Jen pár osamělých paprsků prosvítá na obzoru za hradem Veveří. Začíná být opravdu zima. Je tu docela dost lidí. Únavou se mi zavírají oči. Poslední Spartan trifecty dal zabrat. Všichni se fotí a odpovídají na klasickou otázku: „Poslední slova před smrtí?“ Po nějaké hodině čekání ve frontě se dostávám na řadu. Mrznu. Stoupám si na vlečku a oblékám za asistence buddyho, skákací sedák Singing rock (zpívající skála). Jak poetické. číst dál

Včera jsem šel do města a potkal tam tygra. Nejdřív na mě jen tak kouká, pak se přidá a jde se mnou. Jde hned vedle mě, jako pes, mlčky s otevřenou tlamou, tesáky čnící. Jdeme spolu tmavými ulicemi a oba mlčíme. Náhle mi skočí do cesty a promluví: „Chci s tebou spát a tlapkat tě po zádech!“ číst dál

Pokračování 1. části číst dál

Deník Vietcongčíka vol. 1 číst dál