Bratříčku - tak trochu jiná smuteční řeč

Napsal Erouš (») 4. 12. 2017, přečteno: 1106×

Bratříčku

Pamatuješ, jak jsme spolu závodili, kdo bude dřív ve školce? Já na kole a ty pěšky. I když jsi byl malý, vždycky jsi vyhrál. Schválně jsem tě nechal.

Pamatuješ, jak nikdo nevěřil, že jsme bratři? Každý jiný pravili… Vlastně i já jsem si to prvně v porodnici myslel. Až minulý rok jsi mi napsal esemesku: „Tak to máme potvrzené. Jsi opravdu můj bratr.“ A já se strašně smál.

Pamatuješ, když jsme spolu poprvé sami vařili? Spálil ses a nedalo se to jíst. Nebo, když jsi sám dělal palačinky… Málem jsme 4x vyhořeli, než jsi se to naučil.

Pamatuješ, jak jsme si řekli, že nebudeme na hodech pít? Pak jsme v tu samou chvíli objímali stejný strom. Každý z jedné strany.

Pamatuješ, jak jsme jeli na Prygl a po cestě ti upadlo kolo? Ze všeho nejvíc tě zajímalo, jestli stihnem večeři. Byl jsi ještě malý.

Pamatuješ, jak jsi hrával vařečkama na hrnce? Hrozně tě to bavilo. Hlavně, když jsem je uklidil, tak si je zase vytahal a mlátil do nich jak na rockovém koncertě.

Pamatuješ, jak jsme závodili, kdo bude první v Židlochovicích? A pak jsme posouvali cíl až jsme dojeli na hranice u Mikulova? Domů jsme se dostali až v jedenáct večer celí utahaní.

Pamatuješ, jak jsi mě pravidelně budil o víkendech brzo ráno, abych pro tebe přijel do města? Zapomněl jsi říct kam. Potom ses omlouval, že jsem pro tebe musel zase jet.

Nebo jak jsi tahal v pěti letech, přes léto, celou vesnici za nos. Dodnes nad tím kroutím hlavou, jak to malý kluk jako ty přesvědčivě podal. Všechno ti zbaštili.

Nezapomenu na naše noční rozpravy, tajné koukání na televizi a plánování fantastických cest. Nezapomenu, jak z mnoha cenných rad sis vzal vždy jen tu největší kravinu…

A pak, až přijde můj čas, budeš stát u mé postele, tak jak jsem tam stál já. V království nebeském mě přivítáš: „ZDAR VOLE!!“ s širokým úsměvem. A zase to nikdo krom nás nepochopí…

Sbohem bratříčku.

 

Závěrem bych chtěl předat jedno parafrázované poselství: Neřešte pitomosti a všední starosti, když nejde o život, jde o hovno. Mějte se rádi, pomáhejte si a užívejte život, protože život je dar největší.

Děkujeme všem za jejich podporu.

Štítky: osobní

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno

Komentování tohoto článku je uzamčeno.