Urban Challenge Brno – Královopolská 2019

Napsal Erouš (») 8. 8. v kategorii Recenze, přečteno: 73×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

UrbanchallengeVýběh jednotlivci - 12:30, krásných 31°C, sluníčko.

 Organizace dost slabota. Registraci chcou 1.5 hodiny předem. To určitě! Na co? Když už se jedná o ekvivalent Spartana, mohli by mít okopírované i funkční věci… jako například seznam vln se jmény, přehlednost nebo mapy areálu. Chvilkama jsem se ztrácel. Obálku s čipem, číslem a zbytkem reklamních zbytečností nemohli najít. Dlouho. Hlavně, že jsem musel stát ve své frontě, jak dement, když tam byli 4 další holky, co neměly nic na práci. Mno, zbožňuju zbytečná nařízení. A to ještě spoustě lidí nedali do obálky slibovaný pásek do úschovny.

Na start se prolézá vrakem auta. Mmm, dobrý! Vlna není tak narvaná lidma, jak jsem zvyklej. To je velké plus. Alespoň se při výběhu nedokopeme.

Hned na první překážce se odděluje zrno od plév. Většina na pohled kancelářských krys se snaží vylézt na rampu. Já a několik dalších, vojensky vypadajících borců rovnou skáčeme… Zase tak vysoké to není.

Většina překážek byly vagony s platformou, kterých tu bylo i několik za sebou, což bylo super na rychlost, jelikož se na ně dalo vyskočit. Na ty vyšší rychle vyhoupnout. Na kondenzátoru stála fronta jak na úřadě. Nesnáším čekání, tak jsem se tam nacpal. Při seskakování jsem zakopl na platformě a pleskl sebou před fotografa do písku. :-D Jelikož to byl zřejmě sexista, do alba hodil jen holky a zadky. :-D Můj nadšený výraz a rypák od písku asi nebyl zajímavý. :-DDD

Jako milovník military a industrial architektury jsem se více kochal, než běžel. To mi sebralo tak 10min v celkovém čase. :-D Je to hrozná škoda, že taková velká fabrika šla do kopru. Protiatomový kryt byl dobré osvěžení, ale byla tam tma jak v pytlu.

Vyběhnout do 5. patra a hned zase dolů. Že jsem víc neběhal. Nejvíc se mi líbila část, která následovala. Seskočit z rampy, něco málo nižší než já a hned na ni zase vyskočit. Takto několikrát za sebou. To pěkně prověří fyzičku.

Lézt po traverzách na cca 15m vysokou stavbu bylo jednodušší než se zdálo. Tyč se hýbala. Po dlouhé době mi nebylo dobře z výšky.

Nejvíc mi dělal problém všudypřítomný prach a běhání. 2 roky jsem pořádně neběhal. Pravidelný trénink na boulderu pomohl. Hlavně u vysokých překážek. Na síti jsem se mohl smíchy potrhat, jaký obrovský problém to pro mnohé byl. Pak jsem ještě jednomu staršímu muži musel pomáhat nahoru, jelikož zamrzl a vypadal, že brzo spadne.

Rozbíjení auta kladivem – na to jsem se nejvíc těšil! Máme dát alespoň jednu ránu. Trapááás. Pořádně si do toho fláknu! A pěkně pětkrát.

Válce jsou jednoduché, těžce jen vypadají. Ukazoval jsem to jedné slečně, která to ne a ne pochopit. Měla toho plné zuby. Nedivím se.

Stěna z pneumatik dala zabrat. Moc lidí najednou. Nejlepší byla slečna na vrchu. Přítel nebo kamarád jí s klidem učitele vysvětloval, jak má přelézt. Ona na to odpověděla jenom: „Já si tady chvilku posedím. Nečekejte na mě.“

Prolézání plastových kontejnerů byla větší sranda než by se dalo zdát. Hlavně, když vlezli dovnitř a najednou zmizeli. :-D

Druhý protiatomový bunkr ve sklepení administrativní budovy jsem spíš prošmejdil, než běžel. :-D Dalších x minut v háji…

Slabší jak Spartan. Tento závod musí dát i ten největší chcípák do hodiny. Heslo: „To dáš i ty!“, tak velmi dobře sedí. Nechápu, jak si tady mohl někdo něco zlomit… Nejde ani tak o sílu jako o mrštnost a ohebnost. Pořád na něco lézt nebo skákat.

Ještěže jsem měl tendence k armádě, že rád běhám překážky.

PS Slibované fotky, krom pár výběrů nebyly.

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno

Komentování tohoto článku je uzamčeno.